﻿&names=date,name,shortName|
*,"I. Gruppe Sturzkampfgeschwader 3","I./St.G 3"|

&descriptions=date,text|*,"Jednotka byla poprvé vytvořena 22. června 1941 v Kyjevě ukrajinským velitelstvím GVF jako letecká skupina Civilní letecké flotily (GVF). Dne 24. června byla reorganizována na zvláštní letecký pluk GVF složený ze čtyř letek a od 28. června nesla název Kyjevská zvláštní letecká skupina Civilní letecké flotily (KOA GVF). Do jejího stavu bylo zařazeno 146 letounů ukrajinské GVF.
*,"Skupina byla zformována 1. května 1939 v rakouském Grazu jako I./St.G 76 na základě I./St.G 168. Tvořil ji štáb a tři letky (Staffeln) a byla vybavena střemhlavými bombardéry Ju 87 B-1. Dne 15. srpna 1939 utrpěla těžké ztráty, když při ukázce na cvičišti Neuhammer havarovalo najednou třináct osádek.
Dne 1. září 1939 byla I./St.G 76 začleněna do Fliegerführer z.b.V. Luftflotte 4. Z letiště Nieder-Elgaf se účastnila polského tažení, podporovala vojska Skupiny armád Jih a později téhož měsíce operovala v oblasti Varšavy. Poté se vrátila do Německa a až do května 1940 sídlila v Kolíně nad Rýnem.
V době západního tažení byla I./St.G 76 podřízena Fliegerkorps VIII Luftflotte 2. Od 10. května 1940 podporovala operaci k dobytí pevnosti Eben-Emael a mostů přes Albertův kanál a následně ofenzivu 6. armády v Belgii. Koncem května operovala v oblasti Dunkerku a Calais a od 5. června podporovala 6. armádu v závěrečné fázi francouzského tažení.
Dne 9. července 1940 byla I./St.G 76 v Barly reorganizována na I./St.G 3. Od poloviny července se účastnila operací proti britským lodím v Lamanšském průlivu a bitvy o Británii. Kvůli těžkým ztrátám utrpěným během srpnových bojů byly 18. srpna 1940 všechny jednotky střemhlavých bombardérů staženy z boje.
Do konce roku zůstala I./St.G 3 v oblasti Doverské úžiny v záloze Luftflotte 2. Začátkem roku 1941 byla stažena z Francie a dorazila na letiště Belica v Bulharsku. Od 6. dubna se pod velením Fliegerkorps VIII Luftflotte 4 účastnila operací proti Řecku. Po přesunu do Argusu dne 20. května 1941 se zapojila do operace k dobytí Kréty.
Do poloviny listopadu operovala ze základen na Rhodu a Krétě, poté se přesunula do libyjské Derny a v rámci operace Crusader se účastnila odrážení britské ofenzivy. Od 21. ledna 1942 podporovala německou protiofenzivu, následně operovala v oblasti Tobruku a od 26. května se účastnila průlomu Gazalské linie a bojů v oblasti pevnosti Bir Hakeim.
Do 12. srpna 1942 se I./St.G 3 přesunula do Trapani na Sicílii a v rámci operace Pedestal se účastnila útoků na britský konvoj plující na Maltu. Poté se vrátila do severní Afriky a zapojila se do bojů o prolomení obranných postavení u El Alameinu.
Od 23. října 1942 se účastnila odrážení protiofenzivy britské armády. Po úplné porážce ve vzduchu dne 11. listopadu 1942 byly přeživší osádky staženy do Německa, kde byla skupina reorganizována, obdržela Ju 87 D-3 a začátkem února 1943 byla nasazena na východní frontě.
Z krymského letiště Bagerovo a od 29. března z Kerče podporovala vojska 17. armády na Tamanském poloostrově a účastnila se bitvy o Kubáň. Dne 11. června 1943 byla z východní fronty stažena, přeletěla do Athén a byla podřízena Luftwaffekommando Südost.
Začátkem července dorazila do Megary, účastnila se protipartyzánských operací v Řecku a v září 1943 bojů v Dodekanésách. Dne 18. října 1943 byla v rámci rozsáhlé reorganizace bitevního letectva přeměněna na I./SG 3."|
